nový článek

na novém blogu

Malta byla v mnohém inspirující. Tak například jsem od návratu toužila pořídit si do bytu kytku. Ale říkala jsem si, kam s ní, co s ní, kdo se o ní bude starat, až pojedu zase někam do pryč. Navíc náš současný byt.. no přečetli jste si o něm mnohé, takže jistou představu asi máte, každopádně s ohledem na téma kytkové obsese bych řekla, že jedna kytka by ho prostě nezachránila. Možná by tu spíš působila jako pěst na oko. Nepatřičně. A tak jsem se zdráhala kolem květinářství byť jen projít. 

Malta ovšem inspirovala, resp. opět probudila stále dřímající nepřekvapivou touhu odstěhovat se. A když týden po příjezdu, kdy jsem měla uklízecí službu, přišel spolubydlící oznámit, že s jeho roommate najíždějí na „uklízecí režim zkouškového“ což znamená, že uklízet vlastně nebudou a že doufá, že nám to „nevadí, protože byste měly stejně smůlu“, probudila se stejná touha naplno už i ve Fabienne. Trochu jsme prodiskutovaly naše omezené možnosti a usnesly se, že začneme prozatím nezávazně, avšak seriózně (jakkoliv to zní protikladně) hledat. Nejlépe něco soukromého, ideálně 1+1. No jsem zvědavá. Každopádně když jsem po tomhle šla kolem květinářství, nahlédla jsem dovnitř. A když už jsem byla uvnitř… 

Přišla jsem pak na privát a se slovy „Say hello to Mister Flower!“ předvedla nový přírůstek do domácnosti Fabienne. Příslib budoucího příbytku. Symbol nastávajících změn. První krok. „You gotta be kidding me“ byla její reakce. 

Musím říct, že mě teda zklamala. Taky si s panem Otto Van Der Ficusem vůbec nepovídá a pokaždé, když se na něj podívá, zakroutí hlavou a očima. Vysvětlila jsem jí sice jeho symbolickou hodnotu, ale v jejím mladém a nadšeném hlase zněla jen skepse. Ale nebojím se! Otto si jistě získá její prohnilé srdce až ho budu koupat v kyblíku a bude obzvlášť roztomilý. Zmínila jsem se, že pan Otto je bonsaj? No přece nekoupím nějakého obra, když se budeme stěhovat a ještě neznáme proporce nového bytu, že ano. A jak krásně se přenášel, když to srovnám s jeho velkými maltskými bráchy u Ruprechta, budiž jim zámek dobrým domovem. No tak prostě kytka – checked. 

Spolu s tím, jak se probudila jedna inspirace, začaly se probouzet i další a další, které jsou spojené s obecným pocitem, že je potřeba nějakých celkových změn, který rovněž sdílíme s Fabienne obě. Nucené stěhování blogu je pak pěkná synchronicita a další symbolická předzvěst. Máme se nač těšit.

A teď už... say hello to Mr. Otto!